Pejsci s handicapem nás milují stejně jako ti zdraví...

        Když jsem si 10. května 2010 večer otevřela svůj mail, byla tam zpráva a v jejím předmětu napsáno "Žádost o pomoc". Zprvu jsme myslela, že to je opět jeden z prapodivných emailů, které všichni považujeme za spamy a házíme do koše... Ale nebyla to žádná hloupost. Byla to prosba od paní, která byla nešťastná kvůli svému psovi. Byl čerstvě po amputaci přední nohy. Paní si potřebovala popovídat o takovém závažném handicapu, měla hrůzu z neznáma, měla strach pejska i poprvé po amputaci spatřit... Naštěstí četla o našem Áronkovi, celý jeho příběh, a ten jí dodal odvahu pejska jménem Panchito nenechat utratit. Zatím byl pejsek na klinice, ale ona nevěděla, co jí čeká, až se s ním vrátí domů. Měla ze všeho velký strach, jestli se to vůbec dá zvládnout. Paní jsme samozřejmě podali pomocnou ruku, pozvali jí k nám a umožnili setkání s třínohým Áronkem. Přijela celá uplakaná, ruce se jí třásly. Áron měl nožku amputovanou už 6 let, je to dědeček, ale mazlivý, milý a veselý. Psychicky toto setkání paní Jiřince velmi pomohlo a odcházela s úsměvem, že ačkoli se stalo, co se stalo, už ví, že to s Panchitem zvládnou... Za pár dní se ozvala, Panchita měla už doma a těšila se na návštěvu k nám, tentokrát už i s ním.

       A tak pro Vás, kteří hledáte odpovědi, zda je možné, aby pes - i přes tak závažný handicap, jakým je amputace končetiny - měl hezký život, jsou určeny právě tyto stránky.